Ariežský kůň

Neboli Merénský kůň, Ariegeois

 

Původ a historie

Ariežský kůň pochází z východní části Pyrenejí z oblasti mezi Rousillonem a Katalánskem. Moderní svět se o existenci tohoto horského koně dozvěděl poměrně pozdě, ale ve skutečnosti mu náleží statut velmi starého plemene. V jeskyni Niaux u Ariege byly nalezeny nástěnné malby vytvořené v době kamenné, které zobrazují černé koně s charakteristickým vousem, jaký mají v zimě ariežští koně. Podle domněnek mohou být vyobrazení koně blízcí kertagovi (kůň převalského), protože mají světlý nos a stojatou hřívu.

 

Starobylý typ koně popisuje i Julius Caesar ve válečném spisu Zápisky o válce galské (Commentarii de bello gallico). Právě příchod římských legií do dnešní Francie dal vzniknout dnešní podobě ariežského koně. Římané sebou přivezli těžké soumarské klisny, které se zasloužily o zmohutnění francouzských horských koní.

 

V nižších polohách oblasti Ariege docházelo k dalšímu křížení s chladnokrevnými plemeny bretoňských a peršeronských koní.

 

V roce 1947 byla založena plemenná kniha ariežského koně s cílem uchovat původní plemeno, které bylo křížením s chladnokrevníky podstatně změněno. Chovatelé se začali snažit o vylepšení exteriéru koně, proto se v roce 1971 začala v chovu uplatňovat i arabská krev.

 

Ariežský kůň se nyní chová ve francouzském Národním hřebčíně v Tarbes. Výhodou francouzského chovu je, že plemeno žije ve stejných podmínkách jako původně.

 

Představitele nejstaršího typu je možno najít divoce žijící ve vysoce položených údolích při hranicích mezi Španělskem a Andorou.

 

Popis

Hlava má rovný profil s plochým čelem, hustá vlnitá hříva dodává hlavě hrubší výraz. Uši jsou velmi chlupaté a krátké. Laskavé oči působí velmi živě. V zimě vyrůstá ariežskému koni na dolní čelisti delší hrubá srst podobná vousu.

 

Krk upoutá pozornost svou pevností, mohutností a silou. Hřbet má poměrně dlouhý, silně nasvalený se zádí skloněnou a bohatým ohonem nízko nasazeným. Široká prsa, hluboký hrudník a plochý kohoutek jsou jasným důkazem chladnokrevného původu.

 

Nohy má krátké s pevnými klouby vyznačující se sblíženým „kravským" postojem typickým pro horská plemena. Kopyta jsou pružná a zdravá, není třeba je kovat.

 

Zbarvení má kovově lesklou černou barvu, bílé odznaky se téměř nevyskytují. Zimní srst má rezavý nádech.

 

V minulosti, když docházelo ke křížení s jinými údolními plemeny, se začala objevovat i jiná zbarvení. Tento trend byl rychle potlačen.

 

Ariežský kůň dosahuje kohoutkové výšky 135-150 cm. Jejich tělesný vzrůst je ovlivněn nadmořskou výškou a nutriční hodnotou pastvy. Výšku 150 cm dosahují jedinci chovaní na údolních pastvinách.

 

Charakteristika

Horské podnebí dobře připravilo tyto koně na výkyvy teplot a kruté větrné podmínky. Ariežský kůň je velice skromný, přizpůsobivý, tvrdý i otužilý. Jedinou negativní vlastností je značná tvrdohlavost typická pro většinu pony plemen. V těžkém terénu je na něj 100% spolehnutí. Dokáže se pohybovat jistě i na ledem pokrytých plochách.

 

Na péči je velice nenáročný, jediné co mu činí problém, jsou teplé letní dny. Aby nedošlo k přehřátí, je nutné ho před horkem chránit.

 

Využití

Ariežský kůň je dodnes využíván k práci na horských usedlostech. Je používán v těžkém terénu, který se nedá obdělávat traktorem. Během 19. stol. byli tito koně používáni k pašování osob přes horské průsmyky na hranicích se Španělskem. Je možné, že pro nelegální pašování jsou využíváni horští koně neustále.

 

Spolu se vzestupem turistiky vzrostl zájem veřejnosti o ariežské koně. V oblasti Ariege vzniklo několik agroturistických jízdáren nabízejících několikahodinové vyjížďky do hor.

 

Národním hřebčíně v Tarbes dominují ariežští koně v zápřeži.

 

Zajímavost

Existuje zvláštní podobnost mezi ariežským koněm a koňmi z britských Pennin. Na první pohled je skoro nemožné rozeznat britského fellského ponyho od ariežského koně. Domovem fellského ponyho jsou vysokohorské Cumbrické pláně v severozápadní Anglii, které podnebím i terénem nápadně připomínají Pyreneje.

 

Z východních Pennin pochází příbuzný fellského ponyho daleský pony, který je jeho těžší formou. V podstatě se dá říct, že existují tři nápadně podobná plemena žijící v podobných podmínkách.

 

V roce 1997 darovala společnost SHERPA, která podporuje toto plemeno, mladého ariežského koně bývalému britskému předsedovi vlády Tonymu Blairovi. Tony Blair jezdí již mnoho let do oblasti Ariege na dovolenou.

Ariežský kůň zkušenosti uživatelů

Napsat vlastní zkušenost s plemenem Ariežský kůň


Nejlepší profily

2 profilů Ariežský kůň z toho 0 profilů hříbátek



Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil koně

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svým koněm.